Dolní Bojanovice

Obec

Obec Dolní Bojanovice leží v úrodné krajině jižní Moravy ve vínorodém Dolnomoravském úvalu 8 km západně od města Hodonín. V současné době mají Bojanovice 2891 obyvatel. První písemná zmínka o existenci osady se objevuje v darovací listině v roce 1196. První písemný doklad o pěstování vinné révy v obci pochází z roku 1738. O tom, že „Bojanovský ryzlink" měl znamenitou pověst svědčí i to, že se dodával na císařský dvůr do Vídně. V roce 1905 bylo v Dolních Bojanovicích založeno rolnicko-vinařské družstvo „Zádruha", první na hodonínském okrese a v českých zemích vůbec. K významnému charakteru jihomoravského venkova patří podlužácký lid. Je povahy ohnivé, bystrého ducha, přičemž si dodnes udržel svůj konzervatizmus, bohatý kroj, starobylé nářečí a zvyky.

Dolní Bojanovice je podlužáckou obcí, která si zakládá na podlužáckých tradicích, udržování zvyků pro zachování historického a národopisného povědomí svých obyvatel. I v dnešní době zde žije značná spousta maléreček tradičních ornamentů, šiček a vyšívaček krojů, a dalších zvykodělných umělců. Pro dolnobojanovické je rovněž příznačná značná zpěvnost a muzikálnost. Působí zde velký počet cimbálových muzik, dechových hudeb, chrámový sbor a jiné kapely různého žánru. Již tradičně je v obci pořádán „Jarní hudební festival", na kterém se svými vynikajícími výkony každoročně představují milovníkům vážné hudby špičkoví umělci z domova i ze zahraničí.V obci má svou bohatou tradici lidové řezbářství. Jsou zde zachovány tři bohatě vyřezávané, památkově chráněné kříže. Jeden z těchto křížů se nachází v Národním muzeu v Praze.

Vinařství

Dolní Bojanovice patří do vinařské oblasti Morava, podoblast Slovácká. Osídlení této obce je datováno již ve 4. století, kdy zde žili Keltové, v pozdějších stoletích je nahradili Germáni a staří Slované. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1196. Nejdůležitější pro rozvoj vesnice bylo rybářství a vinařství. Od roku 1511 do roku 1848 se obec Dolní Bojanovice přešla z majetku pánů z Kunštátu do majetku hodonínského panství. Počátky vinařství v obci (první písemné zmínky) se objevují v 16. - 17. století. Z Dolních Bojanovic pochází rovněž nejstarší dochovaný historický lis na Hodonínsku pocházející z roku 1621. Rozloha vinic v současné době je cca 100 ha.

Pro výrobu  a  skladování  vína  slouží  "búdy" - vinné  sklepy,  které  jsou  chloubou každého vinaře. Obec Dolní Bojanovice byla a je známa dobrým vínem. Zvláště bojanovský rýnský ryzlink se dodával do Vídně na císařský dvůr. Z roku 1738 pochází listina o zákazu padělání Bojanovského ryzlinku. V 17. století byly na horním konci obce vybudovány dva panské sklepy, které jsou jedny z největších v Čechách a na Moravě. Obdivoval je v r. 1992 i známý cestovatel Miroslav Zikmund. V Dolních Bojanovicích se vypráví, že v obci byly některé vinné sklepy propojeny podzemními chodbami až do sousedních Čejkovic. Možná je na tom i část pravdy, neboť v loňském roce část podzemních chodeb objevili a prozkoumali amatérští speleologové.

V roce 1905 bylo zřízeno v Dolních Bojanovicích první Rolnickovinařské družstvo "Zádruha" na hodonínském okrese a v českých zemích vůbec.

Vinařské družstvo ZÁDRUHA patří mezi nejstarší v  Čechách, bylo založeno v roce 1905.

V obci působí v současnosti na 230 vinařů. Většina z nich umění výroby vína zdědila či převzala od svých předků a vyrábí je pouze pro vlastní potřebu. Zajímavé jsou názvy viničních tratí Haluzky, Hora holčická, Ochoze, Zvolence, Vrance, Myšince, U Kyjovské cesty. Mezi oblíbené odrůdy patří Rýnský a vlašský ryzlink, Rulandské bílé i šedé, z červených vín jsou to Svatovavřinecké, tolik oblíbené Zweigeltrebe, Frankovka.

"Zarážání hory" a slavnost vinobraní náleží mezi ojedinělé zvyklosti a obyčeje dolno-bojanovských vinařů.  "Hora" je hůl asi 4 m vysoká, na hoře je umístněna láhev s vínem a věnec s velkou posvěcenou kyticí. Zaražená "hora" zdaleka upozorňovala kolemjdoucí, že v době dozrávání hroznů do vinice nesmí nikdo vstoupit. Po skončení tohoto obřadu vinaři nabízejí hostům víno k ochutnání. Vinobraní se zahajuje otvíráním "hory", které se symbolicky provádí 4 týdny před hody. Slavnost vinobraní je pak součástí krojových hodků, následující víkend po hodech. Patronem zdejší obce a kostela je český světec Svatý Václav.

Pokud navštívíte zdejší sklepní uličky, jistě Vás upoutá tradiční zdobení na mnoha vinných sklepech. Můžete zde spatřit ornamenty jižního i severního Podluží. Které vycházejí ze stejných historických pramenů, liší se však barevnou a tvarovou kompozicí a zejména specifickým rukopisem každé malérečky. Pokud pomineme nejnověji postavené sklepy, můžeme říci, že si uličky udržely v zásadě jednotný vzhled, neboť majitelé se v převážné většině snažili respektovat jednotná funkční a estetická pravidla vycházející z podlužáckých tradic.